Pasivní domy


Často kladené otázky

1. Proč mám při výstavbě použít systém MED?

MED je nízkoenergetický, ekologický a úsporný systém staveb splňující nejnáročnější požadavky na úsporu energie. Jako materiál využívá pěnový polystyren, který je vynikajícím odolným izolantem hluku, chladu a tepla a tedy zaručuje úsporu energie a nákladů na bydlení. Výhodou je také nízká hmotnost jednotlivých dílů a jednoduchost výstavby ( možnost výstavba svépomocí ), tím tedy je dána úspora dopravních a manipulačních nákladů při výstavbě. Navíc v dnešní době chceme vytápět jen prostor který užíváme, takže při běžném vytápění plynem a elektřinou není nutné uvažovat o akumulaci stěn.

 

2. Je pravdou, že systém MED je vhodný i pro výstavbu v záplavových oblastech?

Ano. Polystyren je odolný proti vodě a nezmění tedy své vlastnosti. Beton navíc ve vodě vyzrává a nemůže zde docházet k plísním uvnitř konstrukce jak se běžně stává u páleného zdiva. Pěnový polystyren nevytváří živnou půdu pro mikroorganismy, nehnije, neplesnivý a netrouchniví.

 

3. Jaká je životnost systému MED?

Ověřená životnost v praxi je 55 let, laboratorně výrobky při simulaci cyklů nevykazují změny ani po 150 letech.

 

4. V čem je hlavní úspora u systému MED oproti běžným stavebním materiálům?

Úspora je v homogenní izolaci pevně spojené s nosným jádrem tzn. dokonalou izolaci. Nezanedbatelná je i úspora prostoru obytné plochy , v dopravě a manipulaci s materiálem.

 

5. Jaký je příspěvek izolací z pěnového polystyrenu pro utváření životního prostředí?

Pěnový polystyren šetří energii. Izolace z pěnového polystyrenu jsou používány téměř 50 let a plní v milionech bytů a domů na celém světě svou funkci izolace proti chladu, teplu a hluku. Polystyren má velký přínos v úsporách energie a v ochraně životního prostředí. Každá tepelná izolace budovy totiž snižuje emise škodlivých látek z komínů a spoří důležité suroviny. Je to plně recyklovatelný materiál, jednoduše zpracovatelný.

 

6. Je pravda, že pěnový polystyren v konstrukcích po časech "mizí"?

Ne, není to pravda. Tato pověra vznikla v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu v důsledku prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyren odolává teplotám trvale se pohybujícím do 80 °C, ale neodolává působení organických rozpouštědel. Použití pěnového polystyrenu pod černé či tmavě modré opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako užití lepidel, která obsahovala organická rozpouštědla při položení hydroizolací způsobovalo zmíněné "mizení" pěnového polystyrenu. Ještě nedávno mělo obdobné důsledky přílišné zvýšení teplot při urychlování výroby vrstvených obvodových panelů proteplováním spolu s užíváním nevhodných prostředků při odbedňování ocelových forem bočnic panelů. Pozoruhodné je, že k dílčí likvidaci pěnového polystyrenu došlo během velmi krátkého času výroby obvodových panelů. Po jejich zabudování do "paneláků" se s ním již nic nedělo. Následné kontroly ukázaly chybějící polystyren a laicky vznikla výše uvedená pověra. Platí tedy zásada - chováme-li se k pěnovému polystyrenu "slušně" - dle technolgických postupů, je jeho trvanlivost srovnatelná s trvanlivostí ostatních stavebních materiálů.

 

7. Všichni chceme zdravě bydlet. Mají izolace z pěnového polystyrenu v tomto smyslu požadované vlastnosti?

Ano, pěnový polystyren pomáhá vytvářet zdravou prostorovou pohodu bytu. Izolace z pěnového polystyrenu mají mnoho dobrých vlastností, které často nejsou všeobecně známé. Protože jsou biologicky neutrální, nepoškozují ani zdraví, ani životní prostředí. Jako materiál pro zdravé bytové tepelné a protihlukové izolace pomáhá polystyren šetřit drahou energii pro vytápění a snižuje šíření hluku konstrukcí budovy. Správně použitý udržuje polystyren příznivou a zdravou pohodu bytu. Každý z nás se pak může cítit ve svých čtyřech stěnách příjemně. Izolace z polystyrenu nepřijímají také prakticky žádnou vlhkost. Je důležité vědět, že případné plesnivění není způsobeno tepelnou izolací, ale její absencí. Častou příčinou bývá nevhodné technické řešení konstrukcí, popřípadě nedostatečné větrání apod.

 

8. Je pravda, že k vypěňování polystyrenu jsou používány freony?

Není to pravda. Pěnový polystyren není vypěňován pomocí freonů. Výroba pěnového polystyrenu probíhá v jednoduchých výrobních krocích, při kterých je výchozí surovina - tuhé polystyrenové perličky obsahující nadouvadlo - ohřátá vodní párou. Vlivem ohřevu dojde ke zplynění nadouvadla rozptýleného ve hmotě perlí. Polystyren tím zvětší svůj objem 20x až 50x a uvnitř perlí se vytvoří uzavřená buněčná struktura. Polystyren je pak v uzavřeném prostoru - formě - vypěněn do potřebného tvaru. Jako nadouvadlo je používán pentan - nízko vroucí uhlovodík s bodem varu okolo 37 °C, který nemá žádné účinky na ozónovou vrstvu - jako například freony.

 

9. Jak je to s výskytem formaldehydu, styrenu, případně radioaktivity v pěnovém polystyrenu?

Pěnový polystyren je v ČR z hlediska obsahu zdravotně závadných látek velmi přísně sledován. Za prvé - není žádná souvislost mezi formaldehydem a pěnovým polystyrenem. Polystyren je látka, která neobsahuje formaldehyd! Za druhé - mizivě nízké stopy styrenu byly zjištěny u čerstvě vyrobeného polystyrenu. To se podařilo změřit po vyvinutí zvlášť přesných a citlivých analytických metod. Tyto mizivé koncentrace lze od nepaměti nalézt také v mnoha potravinách, například v jahodách, fazolích, pivu apod. A za třetí - ani v souvislosti s radioaktivitou není u pěnového polystyrenu žádný důvod k obavám. Ani alfa, beta a gama záření, ani výskyt radonu nebyly u polystyrenu zjištěny.

 

10. Co je pravdy na tom, že při požáru domu izolovaného pěnovým polystyrenem se uvolňují "jedovaté výpary"?

Pěnový polystyren neuvolňuje při požáru o nic větší množství škodlivých látek než řada ostatních běžně používaných stavebních materiálů organického původu. Především je známo, že při hoření přírodních i synteticky vyráběných materiálů vznikají látky s určitými škodlivými účinky. Provedené pokusy ukazují, že pěnový polystyren nemá v tomto směru žádné výjimečné postavení. Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší koncentrace CO než polystyren. To platí také pro téměř všechny bytové zařizovací předměty - nábytek, záclony i koberce. Nebezpečí požáru izolací z pěnového polystyrenu snižuje i to, že v České republice dodávají členové Sdružení do stavebnictví pěnový polystyren pouze ve samozhášivé úpravě.


11. Je nutné aby tepelná izolace použitá ve stavbě dýchala?

Nejprve je třeba si uvědomit, že například stěnami dochází pouze k cca 4 % výměně vzduchu a tím i vlhkosti. Většinu vlhkosti je třeba odvést (vyvětrat) jiným způsobem (okna, komíny, digestoře apod.) Pokud by se tato 4% hodnota snížila například na 2 %, nepředstavuje to pro klima běžného domu žádný problém. Z tohoto důvodu po celém světě bezproblémově fungují milióny dřevostaveb, kde je parozábrana součástí stěnové konstrukce. Pro konstrukce větrané je příznivější nízký faktor fL tepelné izolace, naopak pro konstrukce nevětrané (jednoplášťové střechy, kontaktní fasádní zateplovací systémy) je vysoká paropropustnost (nízké fL) méně příznivá, protože nad tepelnou izolací bývá zpravidla materiál s výrazně vyšším difuzním odporem (stěrky a omítkoviny, hydroizolace). Tyto materiály rychle pronikající vodní páru zadrží v chladné části konstrukce, a ta poté často ve zvýšené míře kondenzuje. Například pro jednoplášťové střechy je nejvýhodnější použít tepelně izolační materiál pro vodní páru co nejuzavřenější, vysoce difuzní materiály s nízkým fL jsou z tohoto hlediska méně výhodné a vyžadují téměř vždy provedení kvalitních parozábran. EPS patří k materiálům se střední propustností pro vodní páru (faktor fL= 20 - 50) a je nejvíce používán v nevětraných konstrukcích, jako jsou vnější kontaktní zateplovací systémy a jednoplášťové ploché střechy. Co se týká vnitřní vlhkosti a plísní, tato obava se za více jak 35 let nepotvrdila. Díky nenasákavosti materiálu se maximálně může objevit vlhkost v externích podmínkách (bazén, kuchyně…). Tato vlhkost je okamžitě viditelná. V případě cihelných a podobných materiálů jde tato vlhkost do konstrukce a snižuje tepelnou hodnotu těchto materiálů ( u polystyrenu změna R nehrozí), také se mnohem hůře odvětrává.

 

12. Do jaké výšky je možné stavět systémem MED?

MED systém je stavebnice, jejíž konstrukčním prvkem je beton a bedněním momogenní, tepelná polystyrenová tvarovka. Díky perfektnímu zámku mezi jednotlivými tvarovkami se vytvoří dokonalé bednění a po zabetonování izolace. Betonová výplň v tl. 15cm je natolik stabilní, aby vyhovovala parametrům nosné zdi až do výšky několika pater. Tuhost konstrukce při větších výškách je dána vloženou ocelovou výztuží. Obdobné je to i u podzemních částí budov, kde je použití MED systému také variabilní. Oproti jiným stavebním materiálům je stěna u podzemní části již tepelně zaizolovaná. I zde je nutné správně posoudit vyztužení stěny.

 

13. Jak se do MED systému chytají předměty?

Uchycování předmětů je naprosto jednoduchá záležitost. Lehčí předměty (do 5 kg) se chytají jednoduše vrutem přes omítku do polystyrenu. Těžší předměty (do 80 kg) chytáme hmoždinkou přes polystyren do betonu. Při očekávaném zvýšeném namáhání (WC, zábradlí, kuchyňské linky, umyvadla, apod.) se použije dřevěný hranolek, nebo se zabetonuje místo v polystyrenu kolem hmoždinky, aby nedošlo k vylomení. Při vrtání otvoru do spojovací příčky se otvor musí nejdříve zabetonovat a pak znovu vyvrtat. Uchycování do MED systému není o nic složitější než do jiných stavebních materiálů. Víte, že když použijete delší hmoždinku až do betonu, už se nepohne. Přesný postup je popsán v montážních pokynech.

 

14. Jak se provádí povrchová úprava?

Povrchová úprava se provádí několika způsoby. Díky dokonale rovné stěně není potřeba velkých vrstev omítky. Vnější strana je již předpřipravená izolace pro zateplovací systém. Zde se použije ve většině případů použije klasická skladba pro zateplovací systém ( lepidlo, skelná tkanina, penetrace, disperzní nebo jiná omítka). V dnešní době je také oblíbená fasáda z obkladových pásků, lícových cihel.

Vnitřní strana se dá řešit také několika způsoby:
- sádrokarton: lepení desek sádrokartonu na připravené stěny. Zbývá zastěrkovat a vylíčit
- fajnová omítka: nejprve se nanese lepidlo se sítkou, pak se tahá 2x fajnová omítka.
Tímto vznikne tenkovrstvá omítka. Další povrchové úpravy záleží na fantazii zákazníka.


15. Jak se provádí instalace a jiné rozvody?

Provádění elektro a vodovodních instalací je v systému MED velmi jednoduché. Pomocí odporového drátu (nebo jiné vhodné pomůcky) se vyřeže drážka, do které se vloží trubka nebo elektrický káblík. Poté se rýha zapraví PUR pěnou nahrubo a následně omítkou. Z vysekaných drážek nevzniká žádný prach nebo těžká suť. Vyřezané zbytky polystyrenu se dají uklidit do igelitového pytle.

 

16. Je MED systém hořlavý?

Polystyrenový systém MED patří do kategorie C1 - kategorie samozhášející. Předpokládá se, že vlastní systzém bude venku i uvnitř chráněný omítkou. V takovém případě může při požáru docházet maximálně ke skapávání materiálu a nedochází k prohořívání.

 

17. Dají se MED systémem stavět základy a sklepy?

Systém MED je univerzální materiál jak pro nadzemní, tak pro podzemní konstrukce. Přímo pro sklepní prostory je to již zaizolovaná stěna, která po vyztužení splňuje statické požadavky. Co se týká základů nepodsklepených budov, zde je použití ideální právě z důvodu izolace základu již při betonování

 

18. Je akumulace nosné stěny důležitá?

Akumulace tepla byla aktuální při klasickém vytápění dřevem nebo uhlím - při spalování dochází k nekontrolovanemu nárustu tepla, které se chytalo do stěn a zpětně zase uvolňovalo do interiéru V dnešní době se k vytápění nejvíc používá plyn a elektrika Na naši generaci silně působí nepříznivé vlivy znečištění - vysoké množství alergiků, astmatiků. Tito lidé vyžadují co nejčistší prostředí a nejlépe větrání v rámci objektu. Toto je splněno právě u našeho systému. Navíc díky kvalitním otopným systémům, které reagují na změnu poklesu teploty už od 0,5 C se nevyplatí vytápět masu stěny. Vytápí se jen vnitřní prostory. Při užití rekuperace je potřebná vzduchotěsná izolace. Tu po drobných úpravách MED systém splňuje. Pro vyrovnávání teplot stačí pro stavbu, aby akumulační byly vnitřní stěny, stropy, omítky, nábytek apod. V žádném případě není nutné, aby obvodové nosné stěny byly akumulační.

 

19. Jak se připevnují okna, dveře do obvodového pláště?

Připevňování oken a dveří probíhá podle návodu jednotlivých výrobců. Rámy se připevňují buď hmoždinkami nebo kotvami do betonového jádra, takže nemůže dojít k vylomení. Rám z venku bude ještě utěsněný deskovým polystyrenem, který se naváže na venkovní obvodový plášť taktéž vyrobený z polystyrenu.(po celé fasádě máme stejný materiál)

 

20. Jaké jsou termíny a podmínky dodávek, doprava?

Veškeré tvarovky systému MED se vyrábí v ČR, je to ryze český výrobek. Zboží se rozváží buď vagonem ČD, nebo autem(jambo). Zboží se dodává na základě objednávky kupující strany. Dodávka probíhá do 10 pracovních dnů od zaplacení zálohy. Naše firma garantuje v případě přebytku materiálu jeho odkoupení zpět. Cena bude o 20% ponížena proti nákupní. Platí při dodání na nejbližší sklad.

 

21. Čím je stavební systém MED tak zajímavý pro budoucnost?

Trend pro další roky je šetřit energii. Proto se budou stále více prosazovat materiály, které jsou k úsporám předurčeny a jsou jednoduché na použití. U systému MED se dá libovolně zvýšit tepelná hodnota stěny. Dnes se prosazují nové způsoby vytápění jako rekuperace a ty vyžadují těsnost stěn - MED splňuje. Lehká manipulace s materiálem a jednoduché použití jej favorizuje pro stavby svépomocí. MED systém řeší kompromis mezi cihelnou stěnou (má nízké U, je těžká) a dřevostavbou(je vzduchotěsná, lehká). MED systém má hutné betonové jádro a zároveň kvalitní izolaci, která je po drobných úpravách i vzduchotěsná. Je to sendvičová konstrukce, ale vyrobená v jednom kroku, dokonale propojená.Je zde poměrně výrazná úspora prostoru proti klasické výstavbě. Na 100m2 plochy systémem MED ušetříte cca 8m2.

 

22. Jak u stavby dosáhnu hodnoty nízkoenergetické až pasivní stavby?

Spotřeba energie je dána stupnicí, podle které se klasifikují jednotlivé stavby:
standardní stavba - cca 60 kWh/m2/rok
nízkoenergetická stavba - cca 30 kWh/m2/rok
pasivní stavba - cca 10 kWh/m2/rok
quazi stavba - cca 0 - 5 kWh/m2/rok

Prvním předpokladem pro NED stavbu - vhodné umístění do terénu, ideální otočení světových stran… Dalším důležitým předpokladem je výběr kvalitního stěnového systému. MED systém tento požadavek splňuje. Okna, dveře by se měly co nejvíce přibližovat parametrům stěny. Můžeme tuto hodnotu posílit např. vložením rolet, skla Heat-mirror apod… Neméně důležitá je technologická část - volba vhodného topení je důležitá z hlediska pořizovacích nákladů i dlouhodobých na vytápění. V systému MED se náklady na pořízení vrací investorovi nejrychleji. MED také splňuje požadavky na rekuperaci jak z hlediska těsnosti, tak i z hlediska efektivnosti výměny vzduchu. Další ovlivnující faktory jsou již v rukou uživatele: jedná se o provozní náklady(sprcha, WC, přetápění atd…


23. Jaké vytápění je pro MED systém nejvhodnější?

Vytápění v NED stavbách by se mělo řídit zásadou, že se topí a větrá v interiéru domu. Z praxe se ověřily nejvhodnější systémy jako podlahové topení, topení s nízkoteplotním spádem, kombinace s rekuperací.
-podlahové topení vodní:
-podlahové topení elektrické:
-topení s nízkoteplotním spádem:
-rekuperační jednotka:
-tepelné čerpadlo:

Vynaložené investiční prostředky a kvalita vytápění jsou ovšem úměrné kvalitě stavební konstrukce. Zde opět vidíme, že konstrukce MED tyto podmínky splňuje.

 

24. Proč bych měl stavět zrovna z polystyrenu?

Investor, který stojí před otázkou: z čeho postavit? vybírá podle několika kriterií:
-výrobce má ve svém regionu, víc se tím nzaobírá
-dá na rady souseda nebo známého co stavěl
-je ovlivněný reklamou a vybírá podle akční nabídky
-nechá výběr na firmě, která bude stavět na klíč

V dnešní době si k otázce z čeho postavit musí přidat ještě další:
co od stavby očekávám?

Investor chce, aby stěny byly izolační, aby v případě práce svépomocí se dobře stavělo, aby se zbytečně nenadřel….

Pokud stavebník porovnává objektivně, zjistí, že systém MED patří mezi nejpraktičtější stavební technologie, která zahrnuje všechny důležité atributy:
- stěna která je štíhlá a zbytečně nezabírá místo
- kvalitní izolace s možností libovolného zesílení
- jednoduchá manipulace a úprava tvaru
- lehké bednění, hutné nosné jádro, kvalitní sendvičová konstrukce

Další aspekt hovořící pro MED je právě vytápění se ZZT (zpětné získávání tepla). Zde se vyžadují dobře utěsněné stěny a to MED po drobných úpravách dokáže.

MED systém je rozumným kompromisem mezi klasickou cihlou(blokem) a lehkou stavbou(dřevostavbou. Je zde kvalitní sendvičová izolace a zároveň betonové jádro, které je nosné pro celou zeď. Nemůže dojít k vrzání, dunění tak jak u lehkých staveb a nemusí se provádětsilná dodatečná izolace jako u zděných staveb.

 

25. Jaký užitek přinese zákazníkovy polystyrenový stavební systém MED proti jiným systémům?

Stavební systém umožňuje jednoduchou technologií postavit v jednom stavebním bloku jakýkoliv úsporný zaizolovaný dům bez tepelných mostů. Pomocí polystyrenových tvarovek, které zapadají jedna do druhé se snadno,levně a rychle postaví dům s minimálními náklady na vytápění. Tyto tvarovky v prvním kroku plní funkci bednící - vylévají se betonem, který tvoří nosnou konstrukci stavby. V druhém kroku plní funkci izolační, kdy nám vytváří homogenní tepelnou izolaci. Stavby jsou ideální do záplavových oblastí, do špatně únosných podloží, do těžko dostupných lokalit….. Systém je ideální pro svépomocnou výstavbu, kterou zvládne po jednoduchém zaškolení i laik. Kromě výborných užitných vlastností je absolutní předností systému možnost vytvořit zdravotně nezávadné prostředí, což je v dnešní době potřebné pro alergiky a astmatiky. Náš systém řeší jako jeden z mála kompletní stavbu z jednoho materiálu od stěn až po střechu.


26. Jak se změnil pohled zákazníků k novým stavebním technologiím?

1. roku 2002 se upravila norma, která zpřísňuje tepelné hodnoty materiálů

2. zvýšil se tlak na používání úsporných typů vytápění

Hlavně z těchto důvodů se zákazník snaží orientovat v nových technologiích, které více a lépe reagují na požadavky dnešní doby. Jedná se o kombinace stavebního systému s novými způsoby vytápění( jako je rekuperace, tep. čerpadla, apod.) tak aby byla stavba co nejekonomičtější na provoz a šetrná na zdraví svých uživatelů. Pro tyto technologie je ale opět velmi důležitá stavební část a tu má náš systém ideální. Musíme potvrdit z vlastní zkušenosti, že zákazníci tyto nové technologie již sami více vyhledávají. O tom se může každý přesvědčit z referencí po celé republice, Hlavně díky těmto stavbám také stoupá důvěra v systém MED.


27. Jaké jsou nároky izolací z pěnového polystyrenu z hlediska recyklace?

Pěnový polystyren je z hlediska recyklace bezproblémový materiál a je pro ni velmi vhodný. Při uložení na skládce se z EPS neuvolňují žádné látky ve vodě rozpustné, které by mohly znečišťovat spodní vody. Granulovaný odpad z pěnového polystyrenu se proto používá v zemědělství i zahradnictví pro vylepšení těžkých půd a jako kypřící prostředek. To dokazuje, že polystyren může také v této formě přispívat našemu životnímu prostředí. Odpad vznikající přímo ve výrobě pěnového o polystyrenu se z větší části znovu použije opět ve výrobním cyklu, dále se užívá jako přísada do betonu a izolačních omítek.

 

28. Když je pěnový polystyren tak nezávadný pro lidské zdraví i pro životní prostředí, existuje možnost jeho využití i v jiných oblastech?

Ano, pěnový polystyren má široké uplatnění. Nacházíme ho v mnoha oblastech našeho každodenního života. Květináče z EPS jsou známy téměř 50 let. Vločkový granulát z polystyrenu je dnes samozřejmou součástí keramických nádob pro pěstování květin - slouží jako drenáž a zajišťuje zdravou výživu a rychlý vývoj rostlin. Také při zřizování tzv. zelených plochých střech, v zemědělství i v zahradnictví hraje pěnový polystyren důležitou roli. Zdravotní nezávadnost pěn. polytstyrenu dokazuje i to, že je používán jako obalový materiál pro potraviny.

 

29. Je třeba při práci s EPS používat ochranné osobní prostředky?

Ne není potřeba. Na rozdíl od tepelných izolací na bázi minerálních vláken není třeba při práci s EPS používat ochranné osobní prostředky, jako např. ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice, respirátory apod.

 

30.Je střecha s díly THERMO více náchylná na poškození vlivem větru?

Střešní plášť s inegrovanou izolací THERMO je velmi bezpečný proti účinkům větru. K poruchám střech vlivem působení větru dochází nejčastěji pod hřebenem na závětrné straně střechy. Je to způsobeno kombinací sil sání a tlaku větru. Samotné sání není dostatečná síla vedoucí k porušení celistvosti střešního pláště z maloformátových dílců těžkých betonových anebo pálených tašek. Aby k takové poruše došlo musí se spojit tlak větru proniknuvší do podstřeší se sáním na závětrné straně. Protože střešní plášť s THERMO je utěsněný u pozednice, v přechodech na svislé stavební konstrukce a ve hřebeni, nemůže se do podstřeší dostat žádná tlaková složka síly větru a samotné sání není dostatečná síla na poruchu pláště. Mimo to je z praktických aplikací THERMO na střechách s těžkými betonovými a pálenými krytinami známý poznatek, že tyto střechy jsou mnohem odolnější proti poškození krupobitím než střechy, kde jsou tašky položeny na střešních latích.

 

Časté otázky - MAXPLUS:

Jaké je klima v domě postaveného ze systému MAXPLUS?

Bydlení v domě postaveného ze stavebního systému MAXPLUS je vynikající, a to z následujících důvodů. Pro příjemné a zdravé klima v domě je rozhodující teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu a povrchovou teplotou stěny. Je-li teplota stěny o víc jak 3°C chladnější než teplota vzduchu, tak v interiéru vzniká efekt, kdy hovoříme tzv. (že táhne ). V tomto případě může dojít k zdravotním problémům jako jsou reumatické onemocnění a k víření prachu.

Stěna MAXPLUS má, díky své vnitřní tepelněizolační vrstvě, povrchovou teplotu, která se i při teplotách v zimě ( venkovní -20°C, vnitřní +20°C) nedostane na větší rozdíl teploty vzduchu než max. o 1°C. Zabezpečuje tak příjemné prostředí a pohodový pocit bydlení.

 

Co je vlastně EPS ?

Expandovaný pěnový polystyren ( EPS ) je lehký tuhý pěnový materiál, který je vyroben polymerací styrenu, což je ropný derivát, který se také nalézá v potravinách, jako jsou jahody, ořechy, pivo, víno, kávová zrnka, fazole a skořice. Používaným nadouvadlem je pentan, což není ani CFC, ani HCFC plynné uhlovodíky ( známé jako freony ), které zmenšují ozónovou vrstvu.

 

Co je pentan ?

Pentan je snadno těkavá kapalina, která se stále vytváří v přírodních procesech, v zažívacích systémech zvířat a při anaerobním rozkladu rostlinného materiálu působením mikroorganismů. Při výrobě EPS je pentan používán jako nadouvadlo, které se během výroby a zpracování uvolní do okolí. Z finálního výrobku unikne zakrátko po výrobě. Kvůli nízké stabilitě se uvolněný pentan rychle mění na oxid uhličitý a vodu pomocí fotochemické reakce. Množství pentanu uvolněného během výroby a zpracování EPS je mnohem menší, než například množství metanu z rozkladu domácího odpadu. Ukázalo se, že metanu uvolněného rozkladem papírových pohárků standardní velikosti je 50 krát více než je množství pentanu, uvolněného při zpracování pohárků z EPS. Pentan není evropskými zdravotními institucemi považován za látku nebezpečnou zdraví.


Jaká je životnost expandovaného pěnového polystyrenu ( EPS ) ?

Expandovaný pěnový polystyrén "EPS" existuje už od roku 1951. EPS je všestranný, materiál s dlouhou životností. Jelikož struktura spočívá z 98 % ze vzduchu, udržuje si své počáteční vlastnosti po celou dobu životnosti. Je netoxický, oddolává vlhkosti a nehnije. Pokusy dokázaly, že tento materiál nepodléhá stárnutí. Při správném použití a ochránění proti UV záření a organickým rozpouštědlům, má EPS neomezenou životnost.

 

Je EPS zdraví škodlivý ?

Ne, není. EPS je inertní a neškodný materiál. Pro své vlastnosti jej možno použít i na balení potravin. Může dojít do přímého styku s potravinami, aniž by podléhaly nějakým chuťovým nebo aromatickým změnám, vyhovuje všem zdravotním, bezpečnostním a hygienickým předpisům a požadavkům vyspělých zemí. Od cyklistických a motoristických přileb přes plováky a záchrané prostředky až po obaly na léky a chladící boxy na přepravu lidských orgánů, přispívá EPS k ochraně a bezpečnosti lidí. Dá se sním manipulovat bez speciálních opatření a bez rizika pro pracovníky.

 

Hoří EPS?

Ne. Pro stavební systém MAXPLUS je použit materiál samozhášivý s retardérem hoření, který způsobuje, že je mnohem obtížnější materiál zapálit a výrazně snižuje rychlost šíření plamene.

 

Je beton biologicky nezávadný?

Ano, beton je samozřejmě biologicky nezávadný. Beton se používá například na ošetření ran stromů. Ve formě stavebních tvarovek, ocelobetonových stropech, nosníků a jiných konstrukcí je už ve stavebnictví neodmyslitelný.

 

Co je beton?

Beton je směsí pojiv (cementu), příměsí (písku, štěrku, lehkých příměsí) a vody, která se chemicko-fyzikálními procesy mění na materiál vlastnostmi podobné kamenu. Je to vlastně tekutý kámen.

 

Mohu z MAXPLUSu postavit obytný dům ?

Ano. Až do výšky 22 m ( výška podlahy nejvyššího podlaží = hranice výškových budov ) je stavební systém MAXPLUS povolen.

 

Výhody:

Řada lidí se nedá přesvědčit ničím, jednoduše si stojí za určitým stavebním materiálem a konec. Je možné argumentovat čím-koli, ale oni si stojí za svým názorem. Dále je tu skupina, která se drží hesla " Takhle se to dělalo vždycky. " Co bylo standardem před 30-ti lety, je dnes už zastaralé. Jen se podívejme třeba na okna, jaká byla kdysi a jaká jsou dnes. Časy se změnily, ale mnozí si toho nevšimli, často jsou problémem předsudky nebo nepodložená tvrzení, která jsou založená pouze na nevědomosti.

Některé jsou zde popsány :

 

"Nevýhoda" č.1

" Pět centimetrů tepelné izolace z EPS na vnitřní straně stěny ? Potom přeci nemůže stěna naakumulovat žádné teplo !"

To je pravda.

V časech kachlových kamen bylo potřeba, aby stěny měly velkou akumulační schopnost, kterou se vyrovnával rozdíl teplot při vyhasnutí kamen v noci a teplotě ráno, kdy stěny odevzávaly naakumulované teplo do prostoru. Topení na tuhá paliva nám nedovolují přesnější regulaci při maximální úspoře energie a dochází k časovému posunu (zpoždění), který je možné vyrovnávat pouze akumulací do zdi.

Dnes máme moderní vytápěcí systémy, které nám umožňují regulovat teplotu vzduchu v interiéru na stupeň přesně. Očekáváme, že teplota se bude měnit podle našich požadavků nahoru nebo dolu okamžitě. Nechceme vydávat zbytečnou energii na pozdější akumulaci tepla do stěny, ale chceme změnu teploty vzduchu okamžitě.

Naopak je tedy předností celého stavebního systému MAXPLUS,že je tepelná izolace z vnitřní strany, která nám tento způsob ekonomického vytápění umožňuje. Jde nám především o komfortní, příjemné klima spojené s nízkými náklady na provoz, kde si nemůžeme dovolit natápět stěny.

 

"Nevýhoda" č.2:

" Ale když mám vnitřní 5-ti cm stěnu z EPS, tak na ní nemůžu pověsit ani obraz !"

Stěny MAXPLUS jsou z vnitří strany natažené omítkou nebo obloženy sádrokatronem. Obrazy se dají přichytit například háčkem pro lehčí předměty do 5 Kg. Další kotvení provádíme do betonu. Hmoždinkou předměty do 80 kg. Při posuzování typu hmoždinky se šroubem vycházíme z údajů výrobce týkajících se povoleného zatížení. Z důvodu možného posunu hmoždinky v polystyrenu je doporučeno zatěžovat úchyt pouze z 30 % povolené hodnoty. U těžších předmětů, jako jsou např. těžké kuchyňské skříňky nebo u často namáhaných částí např. zábradlí, použijeme hranol 4 x 6 cm, který po vyříznutí 5 cm izolační vrstvy polystyrenu zapustíme a uchytíme hmoždinkou. Výhodou tohoto uchycení je, že nedochází k posunu směrem dolu. Hranol je poté cca. 1 cm zapuštěn a měl by se přetáhnout perlinkou a vystěrkovat tmelem. Uchycení nejtěžších předmětů, jako jsou umyvadla, závěsné záchodové mísy apod. provádíme za pomocí speciálních hmoždinek a šroubů pro vysoké zatížení. V oblasti šroubu opět vyřízneme 5 cm polystyrenu a okolo vytmelíme montážním cementem. Pro všechny aplikace potřebujeme jen dobrou příklepovou vrtačku a potřebné hmoždinky, kterése dají zakoupit ve všech prodejnách se spojovacím materiálem.

 

"Nevýhoda" č.3:"

"Když je stěna z obou stran izolovaná, tak nemůže dýchat !"
Ještě stále se setkáváme s pojmem "dýchající stěna". Co je tím myšleno ? Rovná se dýchání - výměně vzduchu v místnostech a není potřebné větrat? Ne. V žádném, z dnešních obvodových pláštˇů budovy, je-li stavebně v pořádku, nedochází k výměně vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Už dnes je podmínkou stavět vzduchotěsně, protože zvýšená vlhkost v konstrukci snižuje její tepelnětechnické vlastnosti a ohrožuje její funkčnost a životnost. Více než třetina stavebních poruch patří do problémového okruhu parozábran. Žádná stěna není prostě tak propustná, aby nebylo nutné větrat. "Dýcháním" se tedy rozumí dostatečný přechod vodní páry přes stavební konstrukci a nazývá se pojmem difuze. Difuze vodní páry je funkcí teploty a vodní pára většinou vždy proniká ( difunduje ) směrem od teplé strany stavebního prvku ke straně studené, tj. ze strany vyšších částečných tlaků vodní páry ( z prostředí s vyšší teplotou ) na strany nižších částečných tlaků ( do prostředí s nižší teplotou ). Z uvedeného vyplývá, že v zimním období vodní pára difunduje přes obvodový plášť z vnitřku budovy směrem ven a v létě naopak. Pokud se vodní pára vlivem poklesu teploty na povrchu nebo uvnitř konstrukce ochladí pod hodnotu rosného bodu, sráží se a vzniká kondenzát. Pokud se i připustí určitá míra kondenzace v plášti, potom platí zásada, že zkondenzované množství vodní páry v průběhu roku by mělo být menší než množství vypařené. Například podle normy DIN 4108 toto množství nesmí překročit 1 kg/m2 u obvodové a střešní konstrukce. V konstrukcích provedených systémem MAXPLUS se v praxi ukázalo, že v běžných podmínkách tato hranice nebyla ani zdaleka překročena a kekondenzaci nedochází. Vypařování v létě je cca. čtyřikrát vyšší než teoreticky uložené množství vody v zimě. EPS má dále tu výhodu, že je na jedné straně prakticky nenasákavý ( jen 2%) ale na druhé straně je paropropustný.

Na základě těchto zkutečností se stěna MAXPLUS neliší od běžných stavebních prvků, jako jsou cihly, dřevo nebo stěny z betonu. Větrání musí být v každém případě zajištěno pravidelným větráním přes okna nebo větracími jednotkami nejlépe s rekuperací tepla. Vždyť jedna čtyřčlenná rodina vyprodukuje denně 14 l vlhkosti. Dá se shrnout, že max. jedna tisícina z množství vzduchu, které se vymění v místnoti větráním, by se mohla vyměnit prostupem přes stěnovou konstrukci.